ULL Majka

K této zálibě vedla hodně dlouhá cesta. Přesvědčován jsem byl mnohokrát. Párkrát jsem se v ULL nechal i svést a nejenom v letadlech této kategorie. Nezapomenutelný zážitek mám z letu v Arcusu s pomocným motorem, v kterém mě svezl Tomáš Fiala. Má výmluva byla vždy stejná, nechci přijít o své modelářské kamarády. A také mi nebývalo vždy dobře, když jsem se vezl. Žaludek mi skákal nahoru a dolů. No člověk míní a život mění. 🙂

Svého Arcuse 1:3, jsem bohužel rozbil před 2 roky. Stále jsem si říkal, že si jednou pořídím jeho nástupce. Už jsem jej měl vyhlídnutého. Radimova JS1 1:2 byla v nejužším hledáčku. Až jsem si sedl k rozpočtu na pořízení této nádherné polomakety, tak začal hlodat červík v hlavě jestli to opravdu chci. Udělal jsem ještě jeden ústupek a do hledáčku zařadil model Diana od Jirky Baudise s tím, že křídla pasují na trup od DNA racera, tak bych mohl lítat s polomaketou i s elektrovětroněm. A v tuto chvíli do mých myšlenek zasáhl můj krkonošský přítel Martin Krpata a přeházel mi kompletně závaží na miskách vah. Po Čmelák model show jsem si řekl, že zkusím ještě vše přehodnotit a podívám se na podmínky pořízení papírů na ULL. Hlavně udělám si rozpočet, na kolik mě létání s velkými letadly ročně přijde.

Prostudoval jsem opět internet a hledal letecké školy ve svém okolí. Důležitým parametrem byla možnost půjčení letadla po absolvování školy. Zatím, a věřím že mi to vydrží na vždy, nechci pořizovat své ULL letadlo. Výběr byl nakonec celkem rychlý. Vzpomněl jsem si na dřívější setkání s Mirkem Rakušenem, který mi půjčoval letiště v Kroměříži na jednu soutěž F3K. Dohoda byla tehdy bezproblémová a vstřícná. Zajel jsem tedy za ním a probral jsem s ním podmínky. V srpnu jsem seděl v Majce poprvé a vysedl až jsem měl papíry hotové. 🙂

Co je potřeba k papírům na ULL?

  1. touha učit se létat. 🙂
  2. úspěšné zvládnutí lékařské prohlídky u specializovaného doktora
  3. absolvování zkoušky pro získání průkazu radiotelefonisty
  4. absolvování teorie
  5. zvládnutí všech osnov létání s ULL

ad1, V tomto bodě jsem měl jasno. Už po dobu mého létání s RC modely jsem v hlavě nosil touhu být tam nahoře. Obzvlášť, když jsem pozoroval dravce jak létají. Respekt jsem měl jen ke svému žaludku, ten ale zmizel, když jsem chytil knipl poprvé do ruky, tzv. jsem se díky kniplu uzemnil a nepříjemný pocit se díky tomu nedostavil. Při seznamovacím letu mně Mirek posadil na místo pilota a nechal mě celý let odřídit. ( když jsem pilotoval, tak jsem ani nevnímal nakolik mě do řízení zasahoval ) Po seznamovacím letu bylo rozhodnuto. Jdu do toho. Dostal jsem za úkol vyřídit si lékařskou prohlídku.

ad2, Není se čeho bát. Stačí si najít na internetu, kteří lékaři mohou tyto prohlídky dělat. Dílem náhod to je i můj praktický lékař. Ten mi vystavil potvrzení. Takže první úkol jsem měl splněný.

ad3, Tak u tohoto jsem se trochu víc zapotil. Dostat do hlavy frazeologii a naučit se všechny otázky mi dalo zabrat. Chce to praxi a poslouchat jak se v éteru komunikuje. Doma už chvíli mám scanner pro letecké pásmo a na balkoně potřebnou anténu. Začal jsem tedy poslouchat komunikaci. Během mých začátků mi Mirek a Pavel Fajkus ( můj druhý instruktor ) neustále vysvětlovali jak a co je potřeba do éteru říkat. Před každým letem jsem si to stále opakoval, až byl za kniplem, tak ze mně šlo úplně něco jiného. 🙂 Snad jsem to časem zlomil. Což potvrdilo úspěšné složení radiofonní zkoušky.

ad4, K tomuto je potřeba absolvovat 45 hodin teorie. S jistou pokorou konstatuji, že v tomto mi hodně pomohla předcházející modelářská praxe. Nejvíce mi s tím pomohlo, že jsem laminoval modely a účastnil se nespočet diskuzí o konstrukci a složení materiálů, díky tomu jsem pochopil vztahy mezi pevností a pružností, které jsou od modelů vyžadovány. Ověření svých znalostí je možnost si vyzkoušet na online testu. Ten jsem si dělal mnohokrát.

ad5, Toto bylo na mých instruktorech, kteří mě provedli osnovou bod po bodě. V osnovách je sice napsáno, že stačí odlétat minimálně 20 hodin a mělo by být hotovo. Za sebe musím říci, že jsem tomu musel dát více času. Některé úlohy mi šly lépe, s některými jsem trochu bojoval. Tento bod je časově a finančně nejnáročnější. Určitě je potřeba cenu kurzu uvedenou u leteckých škol brát s velkou rezervou. Bývá to základní cena, když jde vše podle osnovy. S tím je potřeba při úvodní kalkulaci počítat.

Po absolvování zbývá už jen pár drobností. Zajistit si pojištění na blbost, tak aby pojistka kryla spoluúčast při poškození letadla. Obvykle se ještě platí roční poplatky na údržbu letiště.

Protože bych se rád posouval se znalostmi dál, tak mám naplánováno přeškolení na jiný typ letadla ( ALTO ), které mi umožní výletovat po republice vyšší rychlostí = kratší čas, který se platí. Oproti Majce bych měl ušetřit. Majka je ideální na lítání kolem komína, na focení atd., hlavně je neskutečně hodná na pilotování. S Altem bych si rád udělal ještě přeškolení na „řízené lety VFR“, díky tomu budu moc přistávat na velkých letištích v ČR a hlavně přelétávat jejich vzdušný prostor. A co dál? Možností je mnoho. Přeškolení na další typ letadla, konečně se doučit angličtinu a udělat si všeobecný radiofonní průkaz. Potom bych mohl výlety plánovat i dál do zemí EU.

Jak mě vyšla kalkulace v porovnání s RC modely? Tím, že s RC modely jsem jezdil závodně po ČR a některých zemí EU. Tak kupodivu fifty fifty. 🙂

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *